Končíme první týden našeho jógového drilu a u zhýčkanců z Evropy a z obou amerických kontinentů se začínají projevovat slabosti všeho druhu. Tradičně našlapaná shala je poloprázdná. Teploty vyrovnávající se polednímu horku u Gangy - 38 stupňů, vypuzování báječného indického jídla všemi otvory, apatie a celková slabost. Pro každého máme něco.
V přízemním pokoji číslo 302 první odpadá Monča. Její tělo velikosti XXS potřebuje odpočívat, ideálně spát celý den i noc v kuse. Odmítá jakýkoliv pokus o sblížení a nepřijdu si na ni ani s výborným jídlem.....které místní kuchaři upravili ku prospěchu stonajícím. Takže ho totálně zbavili chuti. K snídani, obědu i večeři je nám horem dolem dopřáváno kičiri, ayurvedské jídlo, původně plné vůní a koření. Teď prostě nic. Monča reaguje pouze na čaj, vlažnou vodu a tmavou čokoládu.
Druhý den už si připadám odstrčená a žárlím na pozornost, která je na našem dvojlůžáku věnována výhradně Monče. Odpoledne tedy odmítám vstát na lekci hatha jogy a večeři už kolegyálně vynechávám společně s Mončou. Následná dvoudenní důkladná indická samoočista střev smrskne naše těla o jednu konfekční velikost. Mě to nevadí, Monča bohužel k smrsknutí neměla žádný prostor už před příjezdem do Indie. Jakmile stojí pevně na nohou, chodí si pro kičiri hned dvakrát po sobě. Masochistka.
V situacích, jakou jsou tyhle, se lidé neuvěřitelně sbližují. Sebeintimnější detaily nejsou žádným tabu a my je sdílíme v poloprázdné shale se střídajícím se osazenstvem. Ještě před pár dny silní aštangisté sedí teď na ranní lekci (pokud se doplazí) opřeni o zeď a nepřítomně zírají před sebe. Střídavě pak vybíhají ven k nejbližší toaletě, nebo rovnou do sprchy na pokoj. O zpěvu úvodní mantry ani nemůže být řeč.
V přestávkách mezi lekcemi si pak šeptem sdělujeme, jak na tom jsme. Třicetiletá Nell z New Yorku, s českým příjmením Skoda, ještě před pár týdny manažerka sítě hotelů dává k lepšímu svůj včerejší příběh - "poprvé jako dospělá jsem podělala povlečení v posteli" :-). Mě to nedojme. Stalo se mi to před lety na infekčním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí. Tam mě hospitalizovali po jednom z mých návratů z Indie.
Miluju tuhle zemi, dokáže to, co žádná jiná.